Průvodce testem TSP

Hlásíte se na brněnskou Masarykovu univerzitu? Pak vás s velkou pravděpodobností čeká testování studijních předpokladů buď formou společného testu studijních předpokladů – TSP (všechny fakulty kromě medicíny a FSS) nebo scio testu OSP (na fakultě sociálních studií). V tomto článku se zaměříme na první z nich.

Testy studijních předpokladů na Masarykově univerzitě v Brně připravují už více jak deset let – první studenti se s nimi setkali v roce 2003. V průběhu let prošel řadou změn, k zatím poslední zásadnější došlo v roce 2015. (Podrobnější informace najdete v článku TSP 2015: Masarykova univerzita po sedmi letech mění podobu testu studijních předpokladů.)

Struktura a výsledky v TSP

Letošní test bude rozdělen do 6 subtestů po 9 otázkách a v kritickém myšlení bude navíc 6 otázek v cizím jazyce, celkový počet úloh je tedy 60. Celkový čas na řešení testu je 100 minut, v nichž se student může zabývat libovolnými částmi TSP v libovolném pořadí (to je rozdíl oproti scio testům OSP, kde je čas na jednotlivé části přesně vymezen). K přípravě jsou vhodné i starší verze testů, je však dobré vědět, jak se testy postupně měnily. Informace o tom najdete v samostatném článku.

Každá úloha se skládá ze zadání a pěti možností řešení, z nichž právě jedna je správnou odpovědí. Hodnocení testu je provedeno ve dvou krocích. Nejprve jsou sečteny body za řešené úlohy (za správnou odpověď je přičten 1 bod, za špatnou odpověď odečteno 0,25 bodu a za vynechanou otázku se body nepřičítají ani neodečítají). V druhém kroku jsou v rámci každé varianty body přepočteny na percentil. Právě percentil je konečným výsledkem v TSP a podle percentilu se určují hranice pro přijetí na jednotlivé obory. (Přečtěte si co je percentil a k čemu slouží.)

Test je rozdělen do 6 subtestů, které se v TSP vyskytují u řadu let, jejich pořadí však není pevně dáno a v průběhu let se obměňuje.

TSP se skládá z těchto subtestů:

• Verbální myšlení
• Numerické myšlení
• Analytické myšlení
• Kritické myšlení
• Prostorová představivost
• Kulturní přehled

Verbální myšlení

Tento subtest testuje schopnosti korektně používat jazyk a pracovat s textem. Některé úlohy jsou proto zaměřeny na testování znalostí gramatiky, jiné na jazykový cit. Do roku 2011 se v testu objevovaly pouze jednotlivé úlohy a mnohá zadání byla až odborně zaměřena na obecnou jazykovědu. Od roku 2011 bývá v zadání rovněž sada úloh k úvodnímu textu.

Úkolem bývá doplňování vynechaných slov, hledání synonym a antonym někdy k českým slovům (testuje se jazykový cit), jindy k cizím slovům (testuje se znalost významu přejatých slov), hledání gramatických chyb, slov nebo vět s více významy a podobně.

Numerické myšlení

Jeden z nejméně oblíbených subtestů, který svým obsahem patří mezi poměrně ustálené. Nejvíce se blíží znalostem, které se vyučují v matematice. Přesto se v něm setkáme především se základními matematickými dovednostmi, a to s operacemi s čísly. Není zapotřebí znalost matematických vzorců či jejich odvozování. Testy se zaměřují na schopnost dostatečně rychle pracovat s konkrétními čísly.

V mnoha příkladech budeme počítat procenta, zlomky a lineární rovnice, úkolem bude také uspořádat čísla podle velikosti. V jiných úlohách, budeme doplňovat čísla, které patří do určitého kontextu, nejčastěji obrázku, ve kterém jsou i jiná čísla. Zvláštní oblastí, která se v testech pravidelně objevuje, je práce s nově definovanými operacemi − tuto oblast většina studentů ze střední školy vůbec nezná.

Analytické myšlení

Úlohy v tomto oddílu lze rozdělit na úlohy „úsudkové“ a analytické, které dříve tvořily dva subtesty v TSP. K řešení úsudkových úloh je třeba znalost formální logiky a variabilita možných zadání je poměrně malá. To je možná důvodem, proč tohoto typu úloh v testech ubývá a naopak přibývá úloh analytických. Výhodou pro studenty je, že při dobrém zvládnutí formální logiky lze poměrně rychle získat jisté body.

Analytické úlohy umožňují větší variabilitu zadání a lze jich vymyslet nespočet. V testech se po několikaleté přestávce začaly znovu objevovat úlohy na „pravdomluvné a lháře“, časté jsou jednoduché zebry, úlohy na pořadí i úlohy, v nichž je třeba počítat. Pro úspěšné řešení je důležité naučit se rozeznat úlohy, které lze řešit rozborem všech možných případů a úlohy, kde je nutné postupovat jinak.

Kritické myšlení

Subtest kritického myšlení prošel v průběhu let několika proměnami, úlohy, které jsou opravdu zaměřeny na kritické myšlení, se v TSP objevily poprvé až v roce 2012. Do té doby v této části hrály velkou roli úlohy, které vyžadovaly často dost odborné faktografické znalosti. Od roku 2012 hrají konkrétní znalosti v úlohách minimální roli. V roce 2015 se objeví novinka - šestice z celkem patnácti úloh bude zadána v cizím jazyce, který si uchazeč může zvolit z možností: angličtina, němčina, francouzština, španělština.

Kritické myšlení začíná společnou sadou úloh k delšímu úryvku textu. Úlohy jsou pak zaměřeny na nalezení hlavní myšlenky textu, toho, co z textu vyplývá a třeba i na argumenty či tvrzení a jejich vztahu k textu. Následující samostatná zadání pak testují, zda uchazeči dokáží kriticky posoudit určité situace, rozlišit příčiny nějakého jevu od jeho důsledků a často také schopnost správným způsobem interpretovat statistické informace.

Prostorová představivost

Úlohy v tomto subtestu testují schopnost myšlenkové orientace v prostoru a schopnost manipulovat v představách s objekty. Původně byly v zadáních zejména plošné obrazce, doplněné prostorovými objekty v tzv. pravoúhlém promítání, později se začaly využívat i počítačem modelované trojrozměrné objekty s perspektivou. Mezi oblíbené úlohy patří rotace rovinného nebo prostorového objektu, hledání nárysu, půdorysu či bokorysu, skládání dvoj i trojrozměrných objektů z jednotlivých dílů nebo skládání objektů z pláště, znázorněného v rovině (na principu lepení vystřihovánek).

Kulturní přehled

Víceméně znalostní subtest, na který je obtížné se smysluplně připravovat. Alespoň základní seznámení se subtestem a jeho analýza může napomoci k řešení. Charakter úloh je takový, že uvádí o tématu více informací tak, aby bylo možné odvodit správnou odpověď ze znalosti pouze jediné informace.

Některé typy úloh se objevují téměř pravidelně, například latinské citáty známých historických osobností či rozpoznání díla na základě úryvku. Dále se v úlohách opakují oblasti - druhá světová válka, české novodobé dějiny (zejména z období komunismu), znalosti EU, vědecké pojmy.

Doporučte tento článek svým přátelům

Další nabídka